Benefiční ples

 

Benefiční ples PARKER Vítání jara
sokolovna Sadská, 31.března 2007  

 Naše kronika, kdyby byla tištěná a ne virtuální, by teď na sobě měla neuvěřitelný nános prachu. Pod tlakem nelítostného nedostatku času nějak nestačíme pravidelně dopisovat dění našeho sdružení. Teď ovšem máme za sebou událost, která si rozhodně zaslouží být zaznamenána. Dámy a pánové, dovolte abych vás ve svých postřezích a vzpomínkách přivítala na historicky prvním benefičním plese našeho sdružení…

Představy a realita se velmi často liší, když se řekne ples, vzpomenu si na Tři oříšky pro Popelku a Libušku Šafránkovou, jak se za oknem dívá do sálu ozářeného křišťálovými lustry, kde se v rytmu dobové hudby vznášejí dámy v nádherných róbách. My jsme za svůj pohádkový sál zvolili místní sokolovnu a to z prostinkého důvodu. Je to jediný opravdu velký prostor v Sadské. A aby se mohla tělocvična proměnit na plesový sál, bylo třeba několik zásadních úprav. Ovšem před půl osmou večer, dne 31.března 2007 bylo vše přichystané. Jaro sokolovně slušelo. Kytičky byly všude. Papírové na stěnách, kytky z balónků ve všech koutech a první jarní travička v květináčcích na každém stole.

 Bim bam – dveře se otevírají a do sálu přichází první hosté za tónů melodického jazzu kapely Gee. Lehce po osmé je sál již částečně zaplněn a je na čase oficiálně zahájit ples. Přicházejí na řadu poprvé naši moderátoři. Vítejte…hezky se bavte. A od téhle chvíle mají události večera rychlý spád. Nastupuje kapela Náhodná sešlost, která svou povinnost bavit hosty bere smrtelně vážně. Pět muzikantů hrají pěkně od podlahy vše, na co si jen vaše taneční boty ještě dokáží vzpomenout. Během občerstvovacích přestávek máme možnost shlédnout neuvěřitelné děti a jejich akrobatický rockenroll, ukázky latinsko-amerických tanců či flamenga, nechybí ani klavírní přednes (přizpůsobeno situaci a reprodukováno na elektrické klávesy). Každý, komu zbyly nějaké drobné v kapsách si kupuje lístek do tomboly, vždyť seznam cen je nekonečný…

 Kolem půl jedenácté udělujeme Řád Mlsného jazýčku. Copak že to je? Každý z hostů měl možnost přinést na ples svoji oblíbenou, osobně připravenou slanou či sladkou jarní pochoutku. Odborná porota, vybraná z hostů plesu našimi moderátory, každý vzorek ochutnala a vyhodnotila tři nejlepší. Tradááááá. Řád Mlsného jazýčku získává paní Blanka Bydžovská za svou jarní sýrovou roládu. Spolu s tímto významným oceněním, uděleným v historii vůbec poprvé ?, přebírá paní Bydžovská exklusivní piknikový koš plný dobrot a poukázku na ubytování v hotelu pro dvě osoby se snídaní. Ani druhé a třetí místo nezůstává bez odměny. Paní Libuše Valešková (2. místo za originální perníčky s motivy jara) a paní Marcela Dudková (3.místo za jarní závitky) si odnáší dárkové balíčky a poukázky na večeři v pizzerii La Barca.

Následuje ještě jedno střídání kapel. Všichni si musí po tanečním řádění odpočinout a sametový hlas zpěvačky Lenky Dikunové z kapely Gee všechny na chvíli příjemně kolébá. Ovšem když se pak zcela nenáhodně na pódiu pro kapely objeví znovu Náhodná sešlost, je parket v mžiku plný, a to až do brzkých ranních hodin, kdy ples končí.

 Je středa, pár dní po plese. Chodím a vyptávám se všech, jak se ples líbil. A začínám být na nás opravdu pyšná (alespoň chviličku, beze strachu že pýcha předchází pád), protože reakce jsou zatím vlastně jen pozitivní. Dokonce mi nezávisle na sobě několik lidiček řeklo, že jim ples moc pomohl i v jejich soukromí. Lidé se přišli bavit, najednou měli čas na sebe, měli možnost vidět se jinak než teplákách, měli prostor skládat si drobné komplimenty, zatančit si a popovídat. Být prostě jen tak spolu. Vůbec mě tenhle možný důsledek akce jako je ples nenapadl, ale o to větší radost mám. Vážně. Takže co říci na závěr? Stálo to za to, bez ohledu na práci, stres, komplikace, všechny povinnosti a nutnosti kolem a kolem, stálo to za to. Byli jste s námi a bavili jste se. Stálo to za to. Děkujeme vám všem. Možná se potkáme příští rok na dalším plese a možná ještě dříve.

 
 


Web4ce 2012 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu