PARKER Black&White benefiční ples

Sadská, 29. března 2008

 Nádhera. Představte si sál potažený černým a bílým suknem, dozdobený decentně mašličkami, spousty kytek z černých a bílých balónků, slavnostně prostřené stoly, jak jinak než černobíle, a na tucet černobíle slavnostně oděných pořadatelů, odlišenými od stejně „zbarvených“ :-) hostů jen červenými doplňky.
                
Říká se, že samochvála smrdí…ale ať si, protože tahle akce se prostě povedla a my se musíme pochválit. Jsme nadšení, spokojení a plní energie vrhnout se třeba na skály a lámat je holýma rukama. A to je dobře. Myslím, že jsme všichni kolem ŽIVOT JE HRA takovou vzpruhu prostě potřebovali. Že jste u nás na plese nebyli? Nechte se alespoň symbolicky vtáhnout do onoho březnového večera a pojďte na černobílém obláčku znovu proplout celou akcí. A dovolte mi, abych oním průvodcem byla já.

sobota, 29.března, sokolovna sadská

19:10 hod
Přicházejí první hosté. Všichni, kdož dodrželi černobílou uniformitu akce, jsou hned u vchodu obdarováni. Dámy si odnáší na památku černobílé korálky a pánům naléváme na kuráž panáčka Black&White whisky. Pak jsou našimi hochy uvedeni ke stolům. V jejich obličejích je vidět překvapení, snad i nadšení. Cítí se dobře…a tak se začínáme cítit dobře i my, přestože vše zásadní nás teprve čeká.

20:10 hod
Sál už je téměř zcela zaplněn, dost otálení – bál začíná. Svůj první taneček si střihly holčinky z kurzu scéniky/rytmiky našeho centra. Takže tramtadá, Girls in Black na scénu. Ještě bouřlivý potlesk na závěr a je to. Zahajujeme hlasování o NEJ Black&White výrobek. A ke slovu se hlásí kapela. První na parketě jsou holky tanečnice, které si musí užít, než je rodiče odvlečou do postýlek a Monča Révajová, která se prostě hrooooozně těšila, že si konečně zatancuje.  

 21:00 hod
Kapelu na chvíli vystřídal DJ. Ták poděkování sponzorům – nenene, nedurděte se, kdyby sponzoři nebyli, nebyl by ani ples…a poděkovat jim a upozornit na to, že nám pomohli, je jediné co směrem k nim můžeme. Takže děkujeme  Orfee – programovému studiu, které nám už poněkolikáté pomohlo s výzdobou akce. Kde bychom asi tak sehnali 700 m černé látky, abychom přikryli sokolovnu? Děkujeme Parkeru – našemu generálnímu sponzorovi, a pak taky Biomedice, Martině Husákové – manikůra, Městu Sadská, Vestavstylu…a všem, kdo přispěli do tomboly. Odstartovali jsme tombolu a taky nás čekají latinsko-americké tance v podání juniorského páru z tanečního klubu z Bakova nad Jizerou. 

21:30 hod
A už se vesele paří. Lidi už se rozkoukali, osmělili a rozhodně nikoho k tanci už nutit nemusíme. Tombola zmizela během půlhodinky, takže naši pořadatelé poněkud překvapeně postávají s prázdnými nádobami mezi lidma, ale rozhodně se usmívají. Tak snadné „obchody“ asi ještě nedělali. I v kasičkách černobílých produktů mateřinky, základní školy a nás se objevují první drobásky i papírovky.

 22:20 hod
A na řadě je očekávaný okamžik večera. Přehlídka z dílny Květušky Pulchartové v podání VIP žen Sadské – starostky Sadské - paní Pajkrtové, ředitelky ZŠ Sadská – paní Žánové, ředitelky KIC Sadská – Zdenky Hamerové a ředitelky a učitelky MŠ Sadská – paní Kaplanové a Veselé. A světe div se. Žádný trapas se nekoná. Modely jsou úžasné a modelky snad ještě více. Lehkým krokem se téměř vznášejí po sále, předvádí poctivě naučené krokové i pózové variace a obecenstvo šílí a povzbuzuje. Stojím na pódiu a skoro mám slzičky v očích. Střídavě koukám na lidi, kteří si přehlídku skutečně užívají a je na nich vidět nefalšované nadšení a na modelky, které sice občas nepatrně zaváhají, když si nemohou vzpomenout, která otočka nebo póza má následovat, sekundu nato ale naprosto profesionálně a s úsměvem vykračují vpřed s hlavou vztyčenou. Jsem dojatá. A moc. Tyhle ženy totiž nejenom, že kývly na něco, co pro ně rozhodně není přirozené a samozřejmé, ale ony to zvládly s neuvěřitelnou grácií. A to vše bez nároku na jakoukoliv odměnu, prostě jen proto, že jsme je o to požádali, proto, aby i ony svým dílem přispěli k úspěchu celé akce a pomohly nám dosáhnout vytýčených cílů. Děkujeme J.

23:50 hod
Kapela má za sebou další celým sálem protancovaný vstup a DJ dohrává třetí sérii tématicky laděných písniček k poslechu a na vyblbnutí pro toho, komu dávka od kapely nestačila. Náš čeká poslední, ale velmi příjemná povinnost. Vyhlašujeme soutěž o NEJ Black&White výrobek. Celkem se vybralo kolem 6500,- Kč, přičemž každá ze zúčastněných institucí (školy, školka a my) si odnáší svoji kasičku s sebou. Ještě zbývá předat voucher na 1000,- Kč paní Kaplanové – ředitelce mateřinky, jejíž produkt v očích hostů plesu zvítězil. Půlnoční překvapení odkládáme na další ples. Lidi se chtějí bavit a tak předáváme slovo opět kapele a DJ a ti se starají poctivě o všechny plesající.

Od 24:00 hod 
Tady už moje pozornost maličko upadá. Máme za sebou náročné dny a chceme se prostě bavit. A tak jdeme na panáčka, dáme si nakládaný hermelín. Cítíme vůni grilovaného masa. Tuhle se v náruči pohoupeme na parketu a pak na chvíli někde v koutku popovídáme se těmi, co se za námi přišli bavit.
Cítím obrovské zadostiučinění. Vždyť baví se lidé, kteří na plese nebyli 20 let. Baví se i ti, co říkali, že jen nakouknou, ale zůstávat nebudou. Baví se ti, co pouze slíbili doprovod svým partnerkám s očekáváním pronuděného večera. Pokud bych vám mohla teď něco dát, byl by to pohled na ples mýma očima. To hřejivé tam uvnitř, za čím se pachtíme den co den. To, kvůli čemu občas odstrkáváme své rodiny a přátele, které máme rádi….je to jen pocit, přesto se v tuto chvíli cítím neuvěřitelně obohacena….vnímáte to?

 
 


Web4ce 2012 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu