Posvícenské hry 2007

Posvícenské rodinné hry - V zemi černého korzára
Sadská, 25.srpna 2007 

Pirátský přístav TortugaMáme za sebou další akci. Akci, kterou jsme plánovali půl roku. Akci, která dovršila rok fungování rodinného centra. Akci, při které v Sadské pobíhalo více než pětadvacet okostýmovaných pirátů a celé zadní hřiště fotbalového stadionu se proměnilo v domovský přístav pirátského plémě - samotnou Tortugu. Je týden po pirátských hrách a ve mně se odehrává vnitřní boj smíšených pocitů. Dovolte mi, abych si z naší kroniky udělala svoji zpovědnici, protože to co cítím, je to jediné, co o sobotě 25.srpna 2007 dokážu napsat.

Koukáme na pohádkuVěřím, že lidé, kteří na pirátské hry přišli, strávili příjemné srpnové odpoledne. Na své si přišli děti, maminky i tatínkové. Všichni se prošli po Sadské, navštívili místa, která tak často nenavštěvují, možná se pozdravili s lidmi,se kterými se často nevidí a posvícenský čas strávili asi jinak, než jsou zvyklí - honbou za proklatým pokladem. V závěru byli odměněni drobnostmi od Sadských podnikatelů, kterým tímto velice děkuji za podporu při získávání cen pro děti. Dočerpali energii v knajpě dědy Pepeho, tři vylosovaní dostali hodnotné ceny. A závěrem jsme se rozloučili koncertem úžasného chlapa – zpěváka, petra Poláčka. Osobně mi udělal radost posledními dvěmi písničkami, které bych od originálu jen těžko rozpoznala.

Vodnická pohádkaJsem přesvědčená, že všichni strávili naprosto pohodový den s lidmi, které mají rádi.
Pro nás ale tento den znamenal půl roku příprav a poslední měsíc doslova odloučení od rodiny. Nemluvím pouze o fyzickém odloučení dětí od mamin, ale i o psychickém stavu našich myslí, kdy jsme nežili své životy, ale životy budoucích pirátů, kteří se snaží rekvírovat vše, co pomůže udělat prima den mnoha lidem.
Samotnou sobotu jsme prožili v napětí, zda vše klapne, zda se kletba zlomí, zda se na tváří rozzáří úsměvy, které nám vyjádří díky za naší práci. Vlastní děti  jsme dali do vynikající péče našich babiček a my jsme pod svá křídla vzali naopak celé pirátské plémě.

Černá Korzár osobněNyní, týden po akci dokážu o posledním podivném měsíci našich životů ve znamení pirátů říct:

  • Ukázal mi, že jsem součástí týmu, který dokáže všechno, co si usmyslí. Nezáleží na tom, zda to bude do roka nebo do deseti let, ale vím, že to dokážeme - společnými silami.
  • Ukázal mi že, pokud budu dělat svoji práci srdcem, roztaje i ten nejhrůznější pirátský lotr J.
  • Zrekvíroval mi část života, který jsem mohla prožít se svojí rodinou, avšak čas, který jsem vyšetřila, byl o to intenzivnější, úžasnější a opravdovější.
  • Naše práce je běh na dlouhou trať. Vybrali jsme si činnost, při které je naším cílem úsměv na tvářích dětí i dospělých a srdce lidí okolo nás plné krásných zážitků. Je to práce pro lidi, kteří nám věří, fandí, podporují nás a jsou na nás pyšní, i pro ty, co jsou na nás zvědaví.
  • Za celý svůj život asi nedokážu poděkovat tolik, jak by si to naše protějšky, rodiče a naše děti zasloužili, za jejich trpělivost, víru a pomoc a obrovskou podporu.

Koncert Petra PoláčkaTo všechno se mi odehrávalo v hlavě. A výsledkem těchto bojů je závazek pro příští akce:
Další akce budou následovat. Jaké budou? To teď říct nedokážu, co ale vím je, že budou výsledkem dokonalé týmové práce a účasti (snad nejen) dvou bláznivých rodin a našich přátel, kterým nestačí jen splnit úkol, ale provést ho s nadšením, vypětím sil a hlavně s otevřeným srdcem.
Vaše Anička

 
 


Web4ce 2012 | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu